Národní park Severní Velebit

Severní Velebit – 109 km²  vyhlášený v roce 1999 je nejmladší národní park Chorvatska se nachází v pohoří Velebit, které tvoří hranici mezi kontinentálním a přímořským podnebím v jeho přírodně nejvzácnější vrcholové části. Severní Velebit byl vyhlášen národním parkem především díky unikátnímu krasovému reliéfu, ale také díky vzácným rostlinám a živočichům. Botanikové zde napočítali na 2700 rostlinných druhů, z toho 78 endemitů, tj. rostlin, které mimo toto horstvo nenajdeme nikde jinde na zeměkouli. K systematickému poznání velebitského rostlinstva přispěl před léty mimo jiné i český botanik Dr. Velenovský svým obsáhlým dílem Flora Velebitica.Turisticky nejatraktivnější je především zejména rezervace Hajdučki a Rožanski kukovi, ve které se nachází až 150 propastí. Pro turisty byl upraven turistický chodník, tzv. Premužičeva stáze, který prochází nejznámějšími a nejzajímavějšími částmi národního parku. O neprostupnosti a nepřístupnosti této části Velebitu svědčí mj. i skutečnost, že zde v r. 1994 došlo k největšímu objevu chorvatského krasu v průběhu 20. stol. - k objevu nejhlubší chorvatské jeskyně, která je zároveň devátou nejhlubší na světě - Lukášova jeskyně (Lukina jama) - 1392 m. Jeskyně byla nazvána podle chorvatského speleologa Ozrena Lukiće, který začátkem 90. let zahynul na Velebitu při srbské agresi.