Chorvatská republika
(Republika Hrvatska)
Rozloha
Chorvatsko se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním a krajně jižním sousedem země je Srbsko a Černá Hora, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina. Na západě sousedí Jaderským mořem s Itálií.
Chorvatská republika se rozkládá na ploše 56 542 km2, její vnitřní a teritoriální moře měří 31 067 km2.
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním jazykem je chorvatština (charvátština), která se píše latinkou. Dalšími používanými jazyky jsou srbština, italština, albánština, maďarština, slovinština, bosánština, rómština, čeština, slovenština, makedonština, němčina.
Hlavní město
Hlavním a zároveň největším městem Chorvatské republiky je Záhřeb (Zagreb).
Obyvatelstvo
Podle posledního sčítání lidu v roce 2001 má Chorvatsko 4,437.460 obyvatel.
Chorvatsko má jednu z nejvyšších emigrací na světě, v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů („gastarbeiterů“ a jejich potomků). Kromě západní Evropy ještě v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii našlo nový domov na 4 milióny osob chorvat-ského původu.
Chorvatsko se řadí k méně osídleným zemím. Různé prameny uvádějí rozdílné údaje hustoty osídlení (v závislosti na tom, zda se započítávají jaderské ostrovy). Vypočtená hustota obyvatelstva činí 78,5 obyvatel/ km2. Nejčastěji uváděný údaj však činí 84,6 obyvatel / km2.
Národnostní složení
Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 vypadá obraz etnické struktury Chorvatska takto: 89,63 % tvoří Chorvaté a dále na území Chorvatské republiky žijí tyto menšiny: Srbové, Bosňáci, Maďaři, Albánci, Slovinci, Češi, Rómové, Černohorci, Slováci, Makedonci, Němci, Rusíni, Ukrajinci a další.
Náboženské složení
V Chorvatsku je 24 církví, největším náboženským společenstvím v Chorvatsku je římskokatolická církev, ke které se hlásí téměr 88 % obyvatelstva (především Chorvaté). Další církve jsou: pravoslavné (zejména Srbové, Černohorci, Rusové a Makedonci), islámská církev, řeckokatolická církev, svědci Jehovovi, kalvinisté, evangelická církev, adventisté, baptisté, židé. Vliv římskokatolické církve se v posledních letech výrazně zvětšil (celková atmosféra ve společnosti, návštěvy papeže, konkordátní smlouvy, atd.). K posilování církve přispěl především znovunalezený pozitivní vztah k víře ze strany nejvýznamnějších politických představitelů země.
Peněžní jednotka
Chorvatská měna dostala název "kuna" a byla zavedena 30. května 1994 (Den chorvatské státnosti). Jedna chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. V oběhu jsou mince 5, 10, 20, 50 lip a 1, 2, 5 kun, bankovky 5, 10, 20, 50, 100, 200 500 a 1000 kun. Cizí měny, včetně české koruny, lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů. Dovoz a vývoz kun do Chorvatska a z Chorvatska je omezen .
V posledních letech je možné koupit chorvatskou měnu u českých bank již před odjezdem na dovolenou.
Také v Chorvatsku stejně jako jinde ve světě je možné platit platebními kartami, nejobvyklejšími jsou: Eurocard/Mastercard, Visa, Maestro, Diners, American Express. Obchody většinou přijímají jen tzv. embossované karty (tzn. s plasticky vyraženým jménem a číslem). Elektronickými platebními kartami, které jsou nás nejvíce rozšířeny, je možné platit jen ve velkých obchodech či supermarketech.
Hotovost můžete získat také v bankomatech. Peněžní bankomaty jsou ve všech městech a větších rekreačních střediscích a výhodnost výměny závisí na druhu smlouvy, který máte uzavřený se svým peněžním ústavem.
|