Jako mnoho dalších zemí v západní Evropě, vzniklo také Chorvatsko v oblasti, která v minulosti přináležela k Římské říši. V proudu obrovské evropské migrace, hlavně po pádu Římské říše, se chorvatské kmeny usadily právě v této oblasti. Chorvaté vytvořili své vlastní knížectví již v sedmém století a nezávislý stát již v 9. století. V 10. století vzniklo Chorvatské království, ovládané národními králi. Od okamžiku konverze ke křesťanství, která byla ukončena v 9. století, se Chorvatsko stalo součástí západního křesťanstva a regulérní součást západní Evropy. Během historie byli chorvatští vládci nahrazeni novým politickým uspořádáním.
V 11. století Chorvaté vstoupily do unie s maďarským králem, která trvala celých 8 století. Přesto si Chorvaté dokázali udržet všechny atributy státnosti - místokrále, parlament, peníze a armádu. Nicméně, jako důsledek maďarské politiky se na počátku 15. století Chorvatsko dostalo pod nadvládu Benátek a v 16. století společně s Maďarskem do Habsburské říše. Ekonomický a kulturní rozvoj byl podřízen obraně Rakousko-Uherských hranic před vpádem Turků. Za cenu ztráty velké části centrálního uzemí se Chorvatsku vskutku podařilo zastavit století dlouhou expanzi Otomanského císařství.
Během století se Chorvatsko účastnilo všech důležitých evropských hnutí a proudů. Například v 19. století tu také probíhalo obrozenecké hnutí, které hrálo důležitou úlohu v uvědomování si chorvatského povědomí. Po pádu Habsburské monarchie byli Chorvaté odsouzeni žít 70 let bez vlastní země, bez práva nést svědectví o své vlastní identitě. Byli silou donuceni žít v umělém státě-nejdříve ve společném státě Slovinců, Chorvatů a Srbů a poté v Jugoslávském království, které zaniklo po druhé světové válce.Chorvatsku začala nová éra po roce 1945, jednou ze šesti socialistických zemí komunistické Jugoslávie. Po padesáti letech nadvlády komunismu Chorvaté, jako skoro všechny země východního bloku, vyměnily totalitu za demokratický systém. V roce 1992 bylo Chorvatsko uznáno jako nezávislý a suverénní stát. Tím se otevřela nová kapitola historie této země.
Základní historická data
- okolo roku 400 př.n.l. - první Řečtí kolonisté obsazují Jadranské pobřeží
- okolo 100 př.n.l. - Římané ovládají východní část Jadranu
- 305 n.l. - Římský císař Diokletián v současném Splitu, zhruba 600 Chorvatů se stěhuje do dnešního Chorvatska
- 852 - vévoda Trpimir poprvé oficiálně užívá jméno Chorvatsko
- 925 - je zmiňován první Chorvatský král - Tomislav
- 1102 - po smrti posledního Chorvatského krále Chorvaté vstupují do unie s Maďarskem
- 1242 - král Béla IV. vydává Zlatou Bulu, která stanovuje Záhřeb svobodným královským městem
- 1433 - počátek obrany proti Turkům, kteří postupem času ovládají velkou část
- 1527 - Habsburkové přicházejí na chorvatský trůn
- 1699 - Chorvatsko je z velké časti osvobozeno od Turků, kontinentální část zůstává pod nadvládou Habsburků, větší část pobřeží a ostrovů je pod nadvládou Benátek a jen Republika Dubrovník zůstává zcela nezávislá
- 1815 - po krátké epizodě Napoleonovy nadvlády přechází skoro celé současné Chorvatsko pod Habsburskou říši
- 1847 - Chorvatština se stává oficiální řečí
- 1848 - Ban Josip Jelacic brání Chorvatsko proti útoku Maďarů a spojuje všechny Chorvatské provincie
- 1866 - biskup Josip Juraj Strossmayer zakládá Akademii umění a věd, první v jihovýchodní Evropě
- 1918 - po pádu Habsburské říše se Chorvatsko stává členem Království Slovinska, Chorvatska a Srbů, později zvané Jugoslavie
- 1941 - německá a italská armáda okupuje Chorvatsko, organizovaný partyzánský odpor vedený Josipem Titem
- 1945 - vyhlášena Federativní Socialistická Republika Jugoslavie
- 1990 - první svobodné volby po druhé světové válce, presidentem je zvolen F. Tudjman
- 1991 - Chorvatsko vyhlašuje samostatnost, počátek Srbské rebelie, podporované Jugoslávskou armádou - důsledkem je okupace třetiny Chorvatského území
- 1992 - Chorvatská republika se stává členem Spojených národů
- 1998 - poslední okupovaná část Chorvatska, Vukovar, je za pomoci Spojených národů znovu připojena k Chorvatsku